Blind Trust – Co to je a jak funguje?
V poslední době se v médiích často skloňovalo téma blind trustu – chcete-li ‘slepého svěřenského fondu’. Některé komentáře byly pravdivé, jiné nikoli. Rozhodli jsme se proto napsat článek, ve kterém vysvětlíme, co to blind trust je a jak doopravdy funguje.
Problém
Jako příklad si představme dámu zastávající významnou politickou funkci. Budeme jí říkat paní Z. Paní Z vlastní investiční portfolio, které zahrnuje akcie mnoha různých společností. Mimo jiné akcie imaginární české počítačové firmy ABC a.s.
Paní Z se stane ministryní školství, mládeže a tělovýchovy.
Ministerstvo se rozhodne objednat 10.000 nových počítačů do českých škol u společnosti ABC a.s. Jedná se o velkou zakázku, díky které vzroste cena akcií společnosti. Výsledkem bude zisk pro paní Z.
I kdyby se paní Z na rozhodnutí koupit počítače přímo nepodílela, celá věc kvůli střetu zájmů poměrně ‘smrdí’. Záležitost bude mnohem horší, pokud by se na rozhodování podílela také. Paní Z se bude samozřejmě obhajovat tím, že se jednalo o správnou věc, která byla v nejlepším zájmu ministerstva i v nejlepším zájmu škol. Problém však je v tom, že jí učiněné rozhodnutí, přestože bylo správné, přineslo osobní prospěch.
Podívejme se na celou záležitost blíže:
- Paní Z ví, že vlastní akcie společnosti ABC. Je si vědoma toho, že pokud podepíše smlouvu se společností ABC, bude z toho mít osobní prospěch.
- Ještě horší je, že paní Z má k dispozici ‘interní informace’. O smlouvě ví ještě předtím, než bude oznámena veřejnosti. Má kontrolu and svými investicemi, takže by mohla v předstihu nakoupit více akcií společnosti ABC nebo prodat své akcie ve společnosti DEF a.s. (jiná počítačová společnost), ještě před zveřejněním uvedené smlouvy
Ve většině podobných případů samozřejmě politici takto nekalé úmysly nemají, ale skutečnost, že vědí o veškerých svých investicích a kontrolují je, vytváří špatné mínění a vede k mnoha otázkám.
Politici a další osobnosti po celém světě, proto využívají blind trusty – lidé jako Theresa May, premiérka Velké Británie a bývalý prezident Spojených států amerických, Barack Obama. Výkon některých pozic pro federální vládu ve Spojených státech amerických dokonce založení blind trustu vyžaduje.
Co je to tedy Blind Trust?
Blind trust je typ svěřenského fondu, kam klient (paní Z) vloží svůj majetek, aby pro něj byl spravován. Po dobu trvání svěřenského fondu, nebude mít paní Z nad tímto majetkem kontrolu, ani nebude vědět, jakým způsobem je spravován.
Plnou kontrolu nad majetkem v blind trustu bude mít nezávislý správce, který paní Z nebude sdělovat žádné informace o tom, co bylo nakoupeno nebo prodáno.
Jakmile paní Z svou politickou funkci ukončí, svěřenský fond bude ukončen také a veškerý majetek se navrátí přímo paní Z nebo její rodině.
Jak to funguje?
Paní Z založí svěřenský fond.
Klient má většinou nad svěřenským fondem určitou významnou kontrolu a je o jeho správě plně informován, ale blind trust funguje jinak. Zde je cílem zajistit, aby byl majetek paní Z odborně a řádně spravován, v souladu s jejími přáními a cíli, avšak takovým způsobem, aby:
-
Nevěděla, jaký majetek v blind trustu je
-
Neměla kontrolu nad rozhodováním ani nad správou blind trustu
Plná kontrola nad správou majetku v blind trustu je v rukou nezávislého správce (většinou jím bude investiční manažer nebo privátní bankéř). Jiná společnost navíc obsadí roli dohlížitele, nahradí tak roli paní Z v tom, aby zajišťovala, že majetek bude investován řádně a v souladu s cíli paní Z. Dohlížitel zároveň zajišťuje kontrolu jednání správce a má pravomoc jej nahradit, pokud by svou činnost nevykonával dobře. Založení blind trustu není nic, do čeho byste se měli pouštět sami, vyžaduje pomoc zkušeného profesionála.
Paní Z má možnost při zakládání blind trustu některé věci ovlivnit, např. stanoví, jaký investiční cíl bude blind trust zajišťovat. Např., jaký typ investičního portfolia by měl být zvolen – růstové, příjmové nebo k zachování kapitálu? Může také stanovit rozsah rozdělení aktiv a jmenovat obmyšlené blind trustu.
Po té však už žádná komunikace mezi správcem a paní Z neprobíhá. Ve skutečnosti je dokonce jakákoli taková komunikace přísně smluvně zakázána. Zároveň je pro zabránění úniku informací klíčové, aby správci byli opravdu nezávislí lidé (nikoli přátelé z golfu). Správci podávají zprávy o své činnosti a výsledcích dohlížiteli běžným způsobem a dohlížitel potom poskytuje paní Z pouze shrnutí výnosů/ztrát.., ale nesděluje jí nic, co by ji mohlo jakýmkoli způsobem odkrýt, jaký majetek je v jejím zastoupení spravován.
Blind trust tak vytvoří další vrstvu a oddělí tak správu majetku klienta a jeho politické aktivity, což pomůže zamezit skutečnému nebo domnělému střetu zájmů a obviňování z nekalého jednání.
Navzdory opačným tvrzením, neexistuje žádný důvod, proč by nemohla být struktura blind trustu připravena v českém prostředí v souladu s českým právním řádem.
A jak je to s Babišem (a Trumpem)?
V 21. století jsme umožnili, aby se objevil nový typ politického lídra – lidé jako Babiš a Trump – lidé, kteří nejsou pouze politiky, ale také majiteli rozsáhlého byznysu.
Zda je to správné či nikoli – k tomu se však vyjadřovat nebudeme. Můžeme však říci, že tato skutečnost velmi znesnadňuje celý koncept střetu zájmů.
V minulosti byli našimi politickými lídry lidé, kteří nebyli zároveň podnikateli (May, Obama) nebo tací, kteří svůj byznys prodali předtím, než se ujali úřadu (George W Bush). Těmto lidem sloužil blind trust velmi dobře.
Babišovi a Trumpovi však vzhledem k jejich byznysu blind trust takhle dobře fungovat nemůže – ovšem bude stále lepší než nic (nebo by mohl být, pokud by byl vytvořen správně).
V obou případech došlo k tomu, že pánové převedli své podniky do svěřenského fondu/trustu, takže technicky dále nejsou jejich majiteli – krůček správným směrem. V obou případech se však trusty zdají celkem bezpředmětné, protože se nejedná o skutečné blind trusty, tedy nikoli slepé trusty, ale řekněme spíše trusty s ‘jedním přimhouřeným okem’
Vzpomeňme si, že cílem je předejít střetu zájmů ve DVOU rovinách;
První je ZNALOST: Zakladatel by neměl vědět, jaký majetek blind trust obsahuje. V případě pánů Babiše a Trumpa je něco takového samozřejmě problém, který není možné vyřešit založením blind trustu – pan Babiš bude pořád vědět, že majetek trustu tvoří Agrofert. Pokud by byl Agrofert prodán, pak se tato záležitost objeví ve všech médiích a pan Babiš stejně zjistí, co se stalo, a nebude záležet na tom, jak je daný svěřenský fond robustní.
Blind trust však může být užitečný ve vztahu k druhému bodu (nebo by mohl být užitečný, pokud by byl založen správně).
KONTROLA: Zakladatel se nepodílí na rozhodování, které se týká majetku v blind trustu. Takto se může soustředit na svou politickou funkci a nezabývat se řízením firmy. NEZÁVISLÍ lidé pak firmu řídí a o rozhodnutích, která činí, zakladatele neinformují, ani se jej na nic neptají. Předchází se tak střetu zájmů, protože lidé, kteří rozhodují, nedisponují jedinečnými znalostmi zakladatele. Rozhodnutí jsou tak činěna pouze logikou byznysu, bez ‘interních’ znalostí.
Ovšem . . .
Nevypadá to, že by pan Babiš nebo pan Trump, založili své struktury způsobem, který by tento cíl splňoval. Lidé, kteří jejich firmy řídí, se totiž nezdají být na zakladateli plně nezávislí. Ve skutečnosti je důvodné předpokládat, že má zakladatel na jejich rozhodování stále značný vliv.
Chybějící nezávislost je největším problémem a znamená, že ve skutečnosti nejde o blind trusty – nebo alespoň nikoli v současné podobě.
