Autor: Eva

V České republice již monarchii dlouhá léta nemáme. (Karel-Habsburský Lotrinský si možná zoufá, protože nebýt některých historických událostí, mohl v tuto chvíli kralovat).

Na jednu stranu si lze představit, že být králem je poměrně náročný úkol. Nekonečné mávání, potřásání rukou, stříhání stužek a odhalování plaket musí být dřina. Na druhou stranu s sebou tato práce přináší některé “výhody”, jako je množství služebnictva, spousta zajímavých zahraničních cest a nádherných rodinných sídel.

Britská královská rodina čerpá další nemalou výhodu. Stejně jako mnoho dalších evropských královských rodů, využívá pravidla, které bylo zavedeno britskou vládou v roce 1993, jež ji osvobozuje od dědické daně.

Výjimka byla poprvé použita v roce 2002, kdy zemřela Královna Matka a zanechala po sobě majetek v hodnotě cca 2 miliard Kč, včetně sbírky vajec Fabergé. Znovu byla využita poměrně nedávno, v době úmrtí královny Alžběty, kdy nastupující král Karel III. zdědil jmění v přepočtu v  hodnotě okolo 19 miliard Kč.

Pokud by královská rodina nebyla osvobozena od dědické daně, pak by nový král musel odvést 40 % daň, což je poměrně značná částka!

Důvodem zavedení tohoto pravidla, bylo zabránit situaci, kdy by došlo k vymazání osobního majetku královské rodiny v případě, že by zemřeli dva panovníci krátce po sobě. (Zní to logicky, ale za zmínku stojí, že se tato výjimka vztahuje pouze na královskou rodinu. Pokud z podobného důvodu přijdou o majetek jiné ne královské rodiny, pak předpokládáme, že prostě mají smůlu.)

 

V České republice máme štěstí, protože dědická daň zavedena není. Zatím. Slůvko “zatím” je velmi podstatné. Jak jsme zmínili v článku z roku 2020, je Česká republika jednou z mála zemí Evropské unie, kde se tento typ daně neuplatňuje. S rostoucím tlakem na státní finanční rezervy (nejen v souvislosti s Covidem), ale také díky inflaci a válce na Ukrajině, by nebylo příliš překvapující, pokud by se tato daň dříve či později neobjevila.

Sazby těchto daní jsou poměrně děsivé. Dědická daň ve Velké Británii ve výši 40 % je ještě relativně snesitelná. Některé země se nebojí žádat daň 50 % (Německo) či dokonce 80 % (Belgie). Sazba v takové výši postačí k vymazání celého rodinného bohatství během dvou generací, zejména, pokud jsou úmrtí blízko po sobě.

 

 

Jedním z hlavních důvodů, proč založit svěřenský fond je ochrana Vašeho rodinného bohatství. Dobře založený svěřenský fond:

– zajistí, aby rodinné bohatství nebo rodinná firma hladce přešla z generace na generaci,
– zabrání rodinnému konfliktu,
– chrání rodinu před vnějšími útoky, ale také před vnitřními nebezpečími (nezodpovědné dítě, zlatokopové a zlatokopky atd.),
– může Vám pomoci vybudovat dlouhotrvající rodinnou dynastii.

Jednou z dalších skvělých výhod svěřenského fondu je skutečnost, že pokud do něj jednou něco vložíte, už to není Vaše. Když poté zemřete, majetek vložený do fondu nebude součástí Vaší pozůstalosti. Nebude ani předmětem dědické daně. Je to jeden z důvodů, proč jsou svěřenské fondy v zahraničí tak oblíbené.

S dědickými daněmi to funguje tak, že při jejich zavedení stát vždy zároveň uzavře veškerá možná zadní vrátka – jako je nezdaněné rozdávání peněz dětem a zakládání svěřenských fondů. Téměř nikdy nepřicházejí po předchozím upozornění. Pokud by všichni věděli, že se dědická daň blíží dostatečně dopředu, měli by možnost uspořádat své záležitosti tak, aby ji odvádět nemuseli.

Takže pokud je dědická daň zavedena, objeví se “ze dne na den”, a pak už je příliš pozdě s tím cokoli dělat.
Pokud tedy zrovna nepocházíte z královského rodu, potom je nejvyšší čas založit svěřenský fond už jen z tohoto důvodu. Jestliže jste o fondu uvažovali dříve i z jiných důvodů, doufáme, že Vás tento článek přesvědčil jít do akce.

A pro naše čtenáře z královských rodin máme vzkaz – buďte na pozoru. Španělští monarchové např. musí odvádět dědickou daň a Belgie zrušila tuto výjimku královské rodině v roce 2013¹ . Výjimky v dalších zemích začínají být v ohrožení, 62 % dánských občanů hlasovalo pro její zrušení².

Ať už jste královského původu nebo nikoli, velmi rádi s Vámi probereme Vaše konkrétní možnosti.

___________________________________________________________________________________

¹ https://www.reuters.com/article/us-belgium-royals-tax-idUSBRE9550GJ20130606
² https://nomoretax.eu/kings-presidents-pay-more-tax/

Srdečně Vás zveme na Seminář pro svěřenské správce a poradce pod záštitou APRSF, který proběhne ve dnech 29. – 30. 5. 2023 v Praze (v protorách Insignia Business Centre)

Tento dvoudenní seminář pořádáme ve spolupráci se společnostmi Kodap a J&T Family Office pod záštitou APRSF – Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů z.s., odborné organizace zabývající se institutem svěřenských fondů v České republice.

Pro koho je seminář určen:

                                                                         

• Každého, kdo uvažuje o přijetí funkce svěřenského správce anebo už roli svěřenského správce vykonává.
• Právníky, finanční poradce, notáře a další, kteří mají zájem o základní znalost svěřenských fondů – vhodnou k poskytování poradenství klientům.
• Kohokoli, kdo by si rád prohloubil znalosti a porozuměl svěřenským fondům v České republice

Po úspěšném absolvování kurzu porozumíte struktuře, historii a praktickému využití svěřenských fondů v České republice. Seminář Vás zároveň podrobně provede povinnostmi a závazky svěřenských správců.

Po úspěšném absolvování semináře a složení závěrečné zkoušky získáte také certifikát o absolvování kurzu a na jeho základě můžete být zapsáni jako uznaní svěřenští správci na stránkách APRSF.

Pro podrobné informace prosím klikněte zde.

V případě zájmu o více informací nebo o registraci nás prosím neváhejte kontaktovat na info@trusty.cz

Datum: 29. – 30. 5. 2023

Místo konání: Insignia Business Centre (Praha)

Cena: 14.500, – Kč

„V minulosti jsem se již zúčastnil i jiných školení na téma svěřenských fondů a řadu svěřenských fondů jsme již pro naše klienty také založili. Vaše školení ale hodnotím jako jedno z nejlepších, a to hlavně pro jeho praktický přínos. Během dvou dní jsme měli možnost prodiskutovat pro nás aktuální a konkrétní otázky spojené se zakládáním a správou svěřenských fondů s konzultanty, daňovými poradci i bankéři a díky tomu proniknout hlouběji do celého tématu.“ (Mgr. Michal Míšek, interní právník, specialista na dědické plánování ze společnosti Cimpel&partners)

Tradiční náplní naší práce je pomoc rodinám v ochraně zdrojů jejich obživy. Soubory majetků, které tomu odpovídají, bývají nezřídka rozsáhlé; jde mnohdy o celé společnosti anebo podíly na nich, obytné domy, výrobní prostory, sjezdovky, případně zemědělské usedlosti s veškerým myslitelným inventářem, který k jejich provozu patří.

Vedle vytváření ochranných struktur nad takto „velkými“ podniky, se však často jedná i o menší majetkové soubory jako jsou chaty, šperky, veteráni, umělecké sbírky nebo bezpečnostní schránky. Ke každému takovému majetku je třeba přistupovat individuálně a tento postup sebou občas přináší nutnost přizvat si experty či znalce z příslušného oboru. Zejména hovoříme-li o tzv. digitálních majetkových souborech.
Pro upřesnění tohoto termínu si představte, jakou stopu zanecháváte v on-line světě, zejména ke kolika různým účtům používáte přístupová hesla. Vedle zjevných položek, jakými jsou naše působení na sociálních sítích, online alba fotografií, internetové bankovnictví, sem patří též digitální peněženky s kryptoměnami a mnoho dalších.

Obvykle si ceníme zejména našeho nerušeného přístupu k elektronickému bankovnictví, ale jsou i okamžiky, kdy by jej nejeden z nás bez dalšího měnil za ztracené fotky. Jakmile ztratíme blízkého, který nezanechal přístupové údaje, ztrácíme i vzpomínky, k nimž už se nebude možné prostřednictvím přístupových údajů vrátit. Totéž samozřejmě platí i pro e-mailovou komunikaci. Přes trvalost těchto záznamů – což je vskutku podstatný rozdíl oproti dřívějším „křehkým“ papírovým analogům – se tak vlastně mnohé nezměnilo; se ztrátou hesla budou i tyto „trvalé dopisy“ nenávratně ztraceny.

Totéž platí i pro nosiče dat, třeba v podobě telefonu či počítače. Zřejmě není zásadní problém, že se příslušné přístroje bez hesla hodí leda snad na vyzdívání domů pro pravé počítačové „geeky“. Co však bylo v digitální paměti těchto přístrojů (např. román okamžiky před vydáním, jinak poctivě zálohovaný…), tam bez příslušného hesla také zůstane.
Hodnota, nad kterou se zde zamýšlíme, je pro každého z nás individuální a obvykle bude jen stěží vyjádřitelná „hodnotou tržní“. Projděme si proto některé případy, kdy se možná s podivem, tržní hodnota přece jen uplatní.

Známý šéfkuchař Anthony Bourdain např. zanechal manželce svou poslední vůlí kredit z programu „frequent flyer“, což je benefit pro osoby, které často využívají služeb konkrétního leteckého dopravce. Protože jako kuchařská hvězda létal Anthony Bourdain vlastně všude, lze s trochou nadsázky říct, že měl dost bodů na to, aby mu za ně letecká společnost vypravovala speciální letadlo s jeho osobní šéf kuchařskou třídou. Nebýt jeho odkazu, manželka by létala ve „třídě turistické“, neboť body pana Bourdaina by byly ztraceny spolu s ním [1].

Přesvědčivější však zřejmě bude argument s ochranou digitálních měn a NFT obrázků, kde je jakákoli pochybnost o tržní hodnotě vyloučena.

Jak začít?

Jestli je pro Vás ochrana Vašeho digitálního majetku důležitá zjistíte snadno; udělejte si výčet položek, které v systému nul a jedniček vlastníte, spolu s přístupovými údaji a hesly k nim. Mějte přitom na paměti, že tento výčet nesmí přijít do nepovolaných rukou [2] . Díky této listině nejen zjednodušíte přístup Vašim pozůstalým k digitálnímu majetku v budoucnu, ale také jim ukážete, že tento majetek vůbec existuje.
Máte-li dojem, že Vám hrozí riziko, že do Vaší „listiny“ opomenete některé důležité hodnoty zahrnout, pak nejste sami: Existují dokonce seznamy, které mají Vaši nejistotu rozehnat, jeden najdeme například zde (bohužel pouze v angličtině). Obsahuje bezmála 30 stran a je tedy možná až příliš podrobný, ale může sloužit jako dobrá inspirace. Pro uživatele služeb společností Google a Android lze dále poukázat na nabídku postupu u „utichlých účtů“ v originále „inactive account manager“, přičemž toto nastavení účtů „po utichnutí“ nabízí i další poskytovatelé internetových služeb.
Nakonec si dovolíme zopakovat, co již částečně zaznělo. Kryptoměny a NFT obsah, nebo šířeji pojato, „vše, co má ve vnějším světě tržní hodnotu a nikoli pouze hodnotu zvláštní obliby“, je vhodné ochránit a zahrnout do svého majetkového/dědického plánování.

Kryptoměny a svěřenské fondy

Žádná otázka ve věci – stále relativně nových svěřenských fondů – nemůže být hloupá, a v tomto smyslu si zkusme zodpovědět, kde leží hranice toho, co je anebo už není možné ochránit svěřenským fondem. Nuže, jak to bude třeba se zbraněmi… anebo s láskou? Odpověď je jednoduchá; vše, co můžeme vlastnit, je možné chránit prostřednictvím svěřenského fondu. Tedy zbraně projdou, láska nikoli.

Kryptoměna je jednoznačně předmětem vlastnictví a jako taková může být vložena do svěřenského fondu. Nároky, které jsou kladeny na právní strukturu svěřenského fondu, který s kryptoměnami pracuje však budou vyšší a je třeba pečlivě nastavit vnitřní pravidla, jejichž dodržování může být pro správce náročnější než u „běžného majetku“. Pomyslná „černá kronika“ hrůzných situací v záležitostech kryptoměn přitom není nijak útlá, je známo překvapivě hodně případů, kdy již tak dostatečně zdrcení pozůstalí „překvapivě“ neodhalili 256-ti znakové alfanumerické heslo, čímž se jim přístup k (v tomto případě) Bitcoinovému účtu ztratil navěky. Podobné případy nejsou ojedinělé. Pro svěřenské fondy, sloužící k ochraně kryptoměn, obdobné situace nepředstavují žádné riziko.

Ve prospěch svěřenských fondů jakožto prvků ochrany kryptoměn hovoří i další aspekt: Potenciál regulovat tuto sféru je zatím „v plenkách“ a totéž platí pro navázanou daňovou sféru. Můžeme s jistotou konstatovat, že čím dříve k ochraně Vašich internetových majetků přistoupíte, tím příznivější pravidla se budou na tyto majetky aplikovat.

Máte-li zájem o bližší informace o záležitostech ochrany majetků hmotných i nehmotných formou svěřenských fondů, s důvěrou se na nás obraťte!

______________________________

[1] Ne každá letecká společnost má ono „přenositelné“ nastavení benefitů za časté létání, avšak nejméně jedna to, jak vyplývá z našeho příkladu, ve prospěch přenositelnosti nastaveno měla.

[2] Pozor na skutečnost, že v mezních situacích může takový výčet kolidovat s podmínkami pro používání konkrétní internetové služby.

Stejně jako většina společnosti naprosto podporujeme rozumná právní opatření, která brání praní špinavých peněz a financování terorismu.

V posledních letech však zákonodárci na evropské úrovni začali zacházet příliš daleko za hranice rozumných pravidel a zavedli řadu opatření, která dle našeho názoru nemají téměř žádný dopad na opravdové zločince, ale naopak velmi negativně zasahují do sféry běžných jednotlivců i rodin, kteří se snaží věnovat svému legitimnímu podnikání.

Pravidla GDPR není třeba připomínat, ale podívejme se na ustanovení Úmluvy lidských práv a svobod (čl. 8), jakož i na Listiny základních práv EU (čl. 7), která jsou totožná:

 

ČLÁNEK 8 (7 Listiny základních práv EU) – Právo na respektování soukromého a rodinného života

 

1.  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

2.  Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

 

Namítáte-li, že jde o velmi obecnou ochranu, kterou bude stěží kdokoli vymáhat, nenechte se mýlit. Přestože navzdory této základní ochraně stihl český i evropský normotvůrce zakotvit spoustu pravidel vztahujících se k evidenci skutečných majitelů, která prokazatelně zasahovala do stanovených základních práv jednotlivců, s poukazem na nezbytnost stanovovat stále více omezujících ustanovení s ohledem na jejich přiměřenost a nezbytnost v demokratické společnosti, zdravý rozum nakonec zvítězil.

Ještě do minulého týdne jsme dokonce stáli, před směrnicí, která zakotvovala zjednodušeně řečeno neomezený režim přístupu veřejnosti do evidence skutečných majitelů.

S myšlenkou evidence skutečných majitelů se přitom ztotožňujeme: Základní zásah tohoto rejstříku do práv jednotlivců na soukromí nemusí být nutně značný, přitom v prevenci praní špinavých peněz poslouží spolehlivě. Stát, banky a obecně vzato všichni smluvní partneři mají tentýž zájem znát strukturu osob, s nimiž vstupují do obchodních vztahů. Bez tohoto nástroje nemají žádnou šanci účinně se vyvarovat obchodování s nekalými či rovnou kriminálními živly. Statistika je v této věci neúprosná; dříve či později každý na takovou osobu narazí. V takovém případě pak buď má anebo nemá nástroj na prověření svého zamýšleného obchodního partnera.

Ovšem – s čím hrubě nesouhlasíme, je otevření rejstříku veřejnosti, takovým způsobem, že detailní informace o společnících korporací a v některých případech také o svěřenských fondech a nadacích jsou otevřené nikoli pouze osobám s oprávněným zájmem, ale celému světu, což je situace, která nemá opodstatnění.

Celým světem nemusíme rozumět jen zvědavé sousedy; může jít o zlatokopy všeho druhu, vyděrače anebo třeba osoby, které se věnují novinkám na poli internetové kriminality, kterou dnes mnohdy neumíme pojmenovat, natožpak si ji představit. I tyto osoby zákonitě potřebují vědět, na koho zaútočit a komu se raději vyhnout. Bylo – li tedy cílem zákonodárce bránit bujení kriminality, svou důsledností se dopracoval k pravému opaku – tedy k jisté formě státní kriminální podpory, abychom parafrázovali běžnou státní instituci. Netřeba dodávat, že to není ani přiměřené, ani potřebné.

Blýská se však na lepší časy. V minulém týdnu vyjádřil Evropský soudní dvůr názor, že pátá směrnice EU proti praní špinavých peněz je v rozporu s evropským právem. ESD argumentoval, že touto směrnicí zaváděný nelimitovaný přístup kohokoli do evidence skutečných vlastníků neobstojí při poměřování s právem na ochranu soukromí a dat uchovávaných v soukromí.

Podle soudu je zapotřebí zkoumat, nakolik zákonodárce vyhověl požadavku přiměřenosti mezi zásahem základních práv a přínosem, jež takový krok znamená. V případě tzv. plné otevřenosti těchto rejstříků by měl každý možnost zjistit si finanční postavení kterékoli osoby, jíž se zápis týká (zakladatel SF, jeho obmyšlený a další osoby označené za skutečné majitele) přičemž tato informace by v budoucnu
z rejstříku nemohla být žádným způsobem vymazána. Ochrana soukromí jako základní právo by tak ztrácela smyslu, což není souladné s právem EU jakožto právem pro země evropské unie „vnitrostátním“, ale není to v souladu ani s Evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod na poli práva mezinárodního.

Lucembursko a Holandsko na základě tohoto rozhodnutí omezili přístup k dál samozřejmě fungujícím dotčeným veřejným rejstříkům tak, aby soudnímu nálezu (i zdravému rozumu) vyhověli.

Vzhledem k právnímu názoru, že současná míra přístupnosti rejstříků je v rozporu s jinou závaznou normou – GDPR – odhadujeme, že v brzké době bude následovat česká úprava.

Budeme se těšit, že se zákonodárci v rejstříkových záležitostech napříště vyvarují normotvorby kterou by jim soud vracel jako neústavní.

Do roku 2014 nebyly svěřenské fondy v České republice používány, jednoduše proto, že v našem právním prostředí neexistovaly. Od té doby jejich počet narůstá, avšak drtivá většina se týká spíše rodinného využití nikoli samotného byznysu.

V zemích, kde svěřenské fondy existují již stovky let, jsou naprosto běžným byznysovým nástrojem.

Na tomto semináři nejprve projdeme základy týkající se svěřenských fondů a poté prozkoumáme, jaké využití nalézají v obchodním kontextu v zahraničí.

Následně projdeme jednotlivá využití a zvážíme, jak si daná řešení stojí v porovnání s dosavadní běžnou českou praxí. České právní a daňové prostředí je specifické, což bude znamenat, že v některých případech pro nás nebude zahraniční řešení fungovat. V jiných případech však nabídne mnohem lepší výsledky než dosud zavedené modely.

Nemůžeme vám slíbit, že na tomto semináři odpovíme na veškeré otázky. Slibujeme však mnoho informací, mnoho “námětů k přemýšlení” a základ, ze kterého lze rozvíjet nová kreativní řešení.

---

Datum: 8. listopadu

Čas: 13.00 – 17.30

Místo konání: Intercent Business Centre Konviktská 291/24, 110 00 Staré Město

Účastnický poplatek: 4.900, – Kč

Registrace: Registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na: info@trusty.cz

---

Program

1.      Blok: 13.00 – 15.00:
          Svěřenské fondy – úvod
         – Přednáší Eva Hrušková v českém jazyce

• Co je to svěřenský fond
• Historie
• Právní aspekty
• Praktické využití svěřenských fondů (soukromé/rodinné účely)

2.     Blok: 15.20 – 17.20:
         Trusts, Business Aspects
          – Delivered in English language by James Turnbull LLB., TEP

• Introduction to business uses. Why trusts make sense
• Taxation of trusts in CZ (an overview)
• Practical uses continued
• –  Business and Asset Holding Structures
• –   Investment Funds
• –   Pension Funds
• –   Securitisation
• –   Corporate Debt
• –   Employee Benefit Schemes
• –   Employee Welfare Schemes
• –   Share Option Schemes
• –   Consumer Protection
• –   Corporate Escrow
• –   Philanthropy / Religion
• Why Business Trusts don’t work in CZ
• But. . . How they can work

3.    Blok: 17.20
         Otázky a odpovědi, víno, diskuse, brainstorming

 

---

 

Svěřenské fondy a trusty s.r.o.

Společnost Svěřenské fondy a trusty s.r.o. byla založena v roce 2011 a je tak první profesionální společností v oblasti svěřenských fondů založenou v České republice. Společnost sdružuje tým odborníků, který má bohaté zkušenosti s poskytováním trustových služeb zejména českým rodinám v oblasti nastavení správy rodinného majetku a firemního nástupnictví, ochrany majetku, holdingových struktur spravujících rodinné podniky, filantropie a dynastických svěřenských fondů.