Předání majetku v „ne“jednoduché rodině.
Snad každý z nás zná mistra Karla Gotta. Je to velký český zpěvák a má za sebou dlouhou a velmi úspěšnou kariéru. Je to skutečná česká celebrita. To z něho dělá velmi speciální osobu, ale v jednom pohledu je naprosto normální člověk. Tak jako on, mnoho dalších Čechů má nejednoduchou rodinou strukturu. V případě Karla Gotta to jsou dvě dospělé dcery z předchozích vztahů a nyní současná manželka, se kterou má dvě malé dcerky.
Podle platných českých zákonů, pokud Karel Gott nenapíše poslední vůli, když umře bude jeho majetek rozdělen rovnoměrně mezi manželku a všechny čtyři dcery. To zní vcelku férově a rozumně. Nový občanský zákoník mu dává velkou příležitost přizpůsobit tyto podíly, ale stále je nemožné jen prostřednictvím poslední vůle jeden nebo více podílů jakkoliv podmínit nebo úplně vymazat.
To může způsobit dva problémy.
První problém vychází ze situace, do které se v tom smutném okamžiku manželka dostává. V době, kdy bude pod emocionálním stresem z odchodu manžela, vůbec nepotřebuje ještě další tlak z finanční stránky. Nicméně dvě dospělé dcery budou nyní vlastnit podíl na veškerém majetku a to znamená, že ho nějakou formou budou chtít uplatnit.
Druhý problém může příjít v situaci, kdy by stále mladá Ivana Gottová někdy v budoucnu začala uvažovat o dalším sňatku a následně i o dalších dětech v novém vztahu. To by znamenalo, že někdy v budoucnu, její další manžel a jejich společné děti budou dalšími beneficienty z její části dědictví majetku Karla Gotta.
Je tohle výsledek, který by chtěl Karel Gott a každý z nás? Odpověď může být různá, ale lze předpokládat, že ne tak úplně. V tomto případě není zákonná úprava dědictví natolik flexibilní, aby uspokojila představy o nakládání s majetkem.
To je důvod, proč tu jsou svěřenské fondy, které od ledna nabízejí Karlu Gottovi a komukoliv dalšímu uspokojivější řešení této situace.
Karel Gott může udělat dvě věci: Nejdříve může založit svěřenský fond, do které již nyní vloží svoji část majetku. To může zahrnovat jeho rodinný dům, víkendový dům a v jeho případě třeba i autorská práva na jeho písně nebo cokoliv jiného. Tím vyjme tento majetek z majetku, který by byl v případě jeho smrti brán jako výchozí pro dědictví a žádné dědické řízení se ho nebude týkat. A jen on sám jako zakladatel svěřenského fondu určí v dokumentaci svěřenského fondu, jak a kdy se s tímto majetkem co stane a komu připadne. Poté může „zbytek“ ponechat na standardní rozdělení prostřednictvím dědictví nebo klidně může poslední vůlí vložit ostatní svůj majetek do původního svěřenkého fondu a poslední vůlí určit další nakládání s ním a třeba podmínky, za kterých má být jednotlivým beneficientů vyplácen.
Podmínky svěřenského fondu zajistí, že Ivana Gottová bude mít vše co potřebuje ke komfortnímu životu během svého života, ale v okamžiku její smrti nepřipadne majetek jejímu novému manželovi, ale například (podle přání zakladatele svěřenského fondu, tedy Karla Gotta) rovným dílem všem čtyřem jeho dcerám. Další výhoda je, že když je majetek vložen do svěřenském fondu, je chráněn proti jiný nárokům – exekuce, soudní spory nebo cokoliv jiného.
Ve skutečnosti předpokládám, že Karel Gott s velkou pravděpodobností má svoji majetkovou situaci vyřešenu ke své naprosté spokojenosti. V žádném případě tento článek nepředjímá žádná rozhodnutí nebo myšlenky nikoho ze jmenovaných. Je pouhou fabulací, která má za cíl ukázat možnosti nového právního institutu – svěřenských fondů – pro jednoduché nastavení postupů při přenosu majetku na další generace.
Co ale není dobrá zpráva, je, že zejména vzhledem k malým zkušenostem se svěřenskými fondy, velká část z nich je založena na fatálně nedostatečné smluvní dokumentaci. A to ne z legálního pohledu, tam je zákon velmi tolerantní a dovoluje zlegalizovat svěřenský fond téměř na jedné stránce A4. Hlavní problém je v nedostatečném obsahu smluv. Potýkáme se s absencí zvykového práva, které v ostatním zemích kde svěřenské fondy (trusty) fungují, přebírá velmi často rozhodující úlohu.
