Za posledních pět let jsme napsali mnoho článků o pozitivním využívání svěřenských fondů.
Svěřenské fondy mohou přinést řadu výhod, včetně;
- řešení dědických záležitostí – zejména ve ‘složitějších rodinách’;
- ochrany potomků před ostatními a někdy před jimi samotnými;
- ochrany rodinného majetku nejen před riziky z podnikání;
- držby rodinných podniků;
- hladkého předání firmy další generaci – vyhnutí se rodinnému sporu a přerušení podnikání;
- péče o postižené děti;
- zajištění charitativních účelů;
- a mnoho dalších
Domníváme se však, že by mohlo být užitečné sepsat seznam záležitostí, pro které užití svěřenského fondu vhodné není.
K této myšlence nás částečně vede snaha odstranit některé nejasnosti ohledně využívání svěřenských fondů a částečně fakt, že jsme zaznamenali, že někteří lidé nabízejí skrze svěřenské fondy výhody, které jednoduše nefungují.
Níže tedy přinášíme náš seznam, k čemu české svěřenské fondy nepoužívat:
1. Daňová ‘optimalizace’
Zahraniční trusty přinášejí v mnoha zemích velmi užitečné daňové zvýhodnění. V některých zemích nejsou daněny vůbec. V jiných zemích je možné využít trusty např. k rozdělení příjmu mezi členy rodiny, aniž byste jej skutečně vypláceli. Znamená to, že můžete využít nižší daňovou sazbu pro děti ke snížení celkového daňového zatížení rodiny.
Žádnou z těchto výhod nelze uplatnit v České republice.
Svěřenský fond může přinést malou potenciální daňovou výhodu v souvislosti s držbou vlastnického podílu rodinného podniku, ovšem bude to vždy spíše jen ‘něco navíc’, nikoli hlavní motivace k zakládání svěřenského fondu.
Jak to bude s daňovou optimalizací, pokud budeme využívat mezinárodní trustové struktury? Obecně řečeno, jedná se o poměrně složitou a drahou záležitost a mnoha lidem přinese spíše omezené, pokud nějaké, výhody. Důvod je jednoduchý – většina příjmů vytvořená v České republice a všechny příjmy zde získané, zde budou také zdaněny. V případě, že bude mezinárodní trustová struktura připravena nesprávně, může dokonce přinést mnohem horší výsledek, než pokud byste ji vůbec nezakládali.
2. Správa investic
Řada finančních a dalších poradců naznačuje, že české svěřenské fondy jsou dobrým nástrojem k držbě investic (investiční portfolio, investiční nemovitosti, atd.) Není to pravda.
Důvod je jednoduchý. Pokud vlastníte svůj investiční majetek přímo, zaplatíte daň z příjmu 15% z této investice. Pokud vlastníte takovou investici skrze svěřenský fond, bude svěřenský fond danit příjem ve výši 19% a po té, ve chvíli kdy bude příjem vyplácen vám, zaplatíte dalších 15% (daň z příjmu fyzických osob). Výsledek bude 31,15%. (Není to 19% + 15% = 34%, protože 15% je strženo pouze z čisté částky.)
Takže pokud nemáte jiné přesvědčivé důvody k založení svěřenského fondu, nedoporučujeme vám, abyste český svěřenský fond využívali tímto způsobem.
Některé společnosti naznačují, že můžete vložit do svého svěřenského fondu investiční majetek, avšak výnosy z něj ponechat mimo svěřenský fond. Takové strategie jsou pro klienty potenciálně velmi riskantní a existuje vysoké riziko, že by mohly být považovány za daňové úniky. Pokud se vás někdo snaží přesvědčit, že tato strategie funguje, měli byste trvat na písemném potvrzení daňového poradce, že je vše v pořádku. Pokud vám jej nepředloží, potom raději nic neriskujte.
V případě, že má vaše investiční portfolio značnou hodnotu (tedy 20 milionů Kč a více), potom je za určitých okolností možné implementovat strukturu s využitím mezinárodních nástrojů tak, aby byly investice spravovány ve svěřenském fondu. Jak jsme však zmínili výše, i tak budete muset nějakou daň odvádět, stále vám totiž zůstane povinnost odvést 15% daň ve chvíli, kdy obdržíte plnění. O částkách přes 20 milionů hovoříme proto, že vytvoření takové struktury s sebou přináší vysoké počáteční náklady, které při nižších částkách nedávají smysl.
3. Krácení věřitelů / Krácení ‘budoucí ex – manželky’
Jak často zdůrazňujeme, jednou z hlavních výhod svěřenského fondu je, že majetek, který do fondu vložíte, přestává být váš.
Je to velmi užitečné pro případ, že vás osobně v budoucnu zažaluje věřitel nebo jiná osoba o finanční plnění. Lidem, kteří zastávají vysoce riziková povolání (jednatelé společností; developeři; chirurgové; atd.) důrazně doporučujeme, aby založili svěřenský fond a chránili tak své rodiny.
Důležité však je založit ochrannou strukturu včas ‘dokud se nic neděje’. Založením svěřenského fondu ochráníte svou rodinu před budoucími riziky a jestliže se vám věřitel rozhodne půjčit peníze ve chvíli, kdy už fond existuje, může si na něco takového později jen těžko stěžovat.
Pokud však budete čekat až do chvíle, kdy se nad vámi ‘začnou stahovat mračna’, potom už může být pozdě. České insolvenční právo umožňuje věřitelům a dalším ignorovat převody majetku do svěřenského fondu, které proběhly (v závislosti na okolnostech) v posledních 2 nebo 5 letech. Kromě toho bude neúčinný jakýkoli pokus o krácení věřitele (nebo budoucí ex-manželky(/a)).
4. Okrádání vašich sourozenců o dědictví
Zažili jsme klienty, kteří přivedli své rodiče a navrhovali, abychom jim pomohli založit svěřenský fond, který zajistí, že veškeré peníze přejdou právě na toto dítě a zbylí sourozenci nedostanou nic. Někdy to může být naprosto v pořádku, ale v takové chvíli jsme na pozoru.
Svěřenské fondy jsou skvělým nástrojem k zajištění dědického procesu, avšak svěřenský fond musí být vždy vytvořen tak, aby reflektoval opravdová přání zakladatele (v tomto případě rodiče). Pokud si rodič přeje prospěch jednoho dítěte na úkor ostatních, potom to není problém. Existuje mnoho naprosto legitimních důvodů, proč si něco takového může přát. Důležité však je, že rodič jedná tímto způsobem, protože SÁM CHCE – nikoli proto, že byl jedním z dětí k takovému jednání donucen. V takových případech činíme, co je v našich silách, abychom se ujistili, že rodič činí své vlastní rozhodnutí, nebyl k němu donucen, a že důvody k takovému rozhodnutí jsou zcela logické – ty potom plně zaznamenáme.
Pokud nejsme přesvědčeni o tom, že rodič plně rozumí důsledkům toho, co dělá, nebo pokud máme podezření, že je na něj vyvíjen nepatřičný tlak, potom odmítneme takový svěřenský fond založit.
5. Praní špinavých peněz / Tunelování / Jiný nezákonný účel
Klienty tohoto typu bychom nepřijali.
Zároveň se ovšem domníváme, že jsou naprosto ojedinělí. Mnoho se o nich mluví, avšak my jsme dosud nikoho takového nepotkali.
V době, kdy byly svěřenské fondy uvedeny do občanského zákoníku, se rozvinula obrovská diskuze, včetně médií, o možném nebo dokonce pravděpodobném zneužití svěřenských fondů kriminálními živly.
Rádi to přirovnáváme k příkladu s mraženou rybou:
Mražená ryba je velice nebezpečná, protože pokud bude použita jako zbraň, má potenciál zabít člověka.
Proto bychom měli mražené ryby zakázat.
Pravdou zůstává, že mraženou rybou můžete někoho zabít*. Jedná se však samozřejmě o hloupý argument, protože naprosto ignoruje pozitiva mražených ryb a také skutečnost, že existuje mnoho lepších způsobů jak zabíjet.
Se svěřenskými fondy je to stejné. Je pravda, že svěřenský fond můžete použít k nelegální činnosti, ale proč byste to dělali?
Všechny strany zúčastněné v českém svěřenském fondu jsou pro státní orgány naprosto transparentní;
Potenciál a míra osobní odpovědnosti (včetně trestní odpovědnosti) svěřenských správců je mnohem vyšší, než je tomu u společností;
Stále ještě existuje mnoho lepších nástrojů k nelegálnímu jednání, včetně offshore (i českých) společností.
Shrnuli jsme tedy některé příklady, kdy svěřenské fondy nefungují. Pravděpodobně bychom přišli i na další a možná některé do tohoto seznamu přidáme v budoucnu.
Ovšem vzpomeňme na případ s mraženou rybou – existuje mnoho vynikajících důvodů proč svěřenské fondy používat a my věříme, že si je lidé budou postupně čím dál více uvědomovat, což dokazuje zdvojnásobení počtu svěřenských fondů v České republice za posledních šest měsíců.
* Přestože jsme velice pečlivě prohledali internet, žádný konkrétní případ jsme nenašli. Jako zbraň byly použity mražené párky (ovšem nezabíjely). V povídce Roalda Dahla ‘Lamb to the Slaughter’ zabije manželka svého muže zmrzlou jehněčí kýtou a po té ji uvaří a naservíruje detektivovi, který přijde zločin vyšetřovat.
Naproti tomu, změny režimů, které Česká republika v posledních 150 letech zažila způsobily zkázy v českých rodinných firmách. Důsledkem toho máme velmi malý počet příkladů těchto více-generačních podniků. Jednou z výjimek je například proslulý výrobce klavírů, 
